Úřednický dům (8/9)
Úřednický dům sloužil pravděpodobně správě kláštera a později jako byt hlavního správce hradu. Zde se také nacházely hospodářské místnosti. Jižní stěna se zachovala až do výšky okapu. Pamětní deska připomíná padlé První světové války (1914 – 1918), kteří byly členy spolku Lusatiaverband. Tento spolek sdružuje řadu vlastivědných, přírodovědných, historických a horských spolků, jejichž cílem je podpora kultury a identity Horní Lužice.
Půlkruhová bašta spojuje Úřednický dům s Obytnou věží – dnes vyhlídkovou věží. Dříve byla věž vojenským objektem se střílnami a sloužila k obraně hradu arkebuzami.
Obytná věž s výstavou (10)
Obytná věž pánů z Lipé je nejstarší dochovanou budovou hradu. Věž byla postavena na obdélníkovém půdorysu a je cca 12,5 metrů vysoká. Vstup byl ve středověku zřízen přes horní podlaží, později byl přesunut na současné místo. Alfred Moschkau zde v roce 1883 založil Oybinské muzeum. Sbírky tohoto muzea získalo později Městské muzeum Žitava. V Obytné věži jsou dnes prezentovány archeologické nálezy z Oybina a kopie působivého kamenného portrétu císaře Karla IV. od Petra Parléře z Katedrály sv. Víta v Praze.
Teplovzdušné topení (11)
K vytápění Císařského domu sloužila kromě jiného i kachlová kamna pro „Nový pokoj“ převora a Teplovzdušné topení pro velký sál a pravděpodobně i další prostory Císařského domu. Nádherné kachle z kamen byly nalezeny v roce 1994 a jsou vystaveny v Márnici. Topeniště Teplovzdušného topení (4,16 x 1,04 m) se nacházelo vedle kuchyně na jižní straně Císařského domu. Ohřátý vzduch byl rozváděn a rozdělován zděnými vzduchovými šachtami.
Císařský dům (12)
Pro císaře Karla IV. byl vedle Obytné věže v roce 1364 postaven palác pozoruhodných rozměrů. V půdorysu měřil cca 44 metrů v délce a cca 13 metrů v šířce. Protáhlým tvarem se podobá ostatním stavbám vládce v Praze, na Karlštejně nebo v obci Lauf a. d. Pegnitz. Po smrti císaře se do domu nastěhoval převor kláštera a mniši využívali sál jako refektář (jídelnu). Došlo k několika přestavbám, pravděpodobně Konradem Pflügerem. V roce 1497 tak vzniklo krásné Záclonové okno pro „Nový pokoj“ převora. V roce 1577 byl Císařský dům zničen při požáru, když zde vybuchly zásoby střelného prachu.
Zachována zůstala severní stěna domu pozoruhodné výšky. Především při pohledu z údolí se nad strmou skálou odkryje dramatická nadstavba Císařského domu. Tento pohled motivoval řadu umělců k romantickým dílům.